Tak po více než roce opět vyrážíme na cesty, pokud nepočítám krátké týdenní odskočení na Zakarpatskou Ukrajinu v srpnu. Tentokrát míříme hodně daleko. Mezi několika zeměmi, které nás v poslední době zaujaly, jsme si nakonec vybrali údajně velmi bezpečné a nezávislým cestovatelům doporučované Thajsko. Také to bude sonda do úplně nového a neznámého prostředí, pro třech letech strávených mezi muslimy prozkoumáme, jak to chodí u buddhistů, jak vypadají jejich chrámy, denní rituály nebo strava. Včetně cesty nás tak čeká 25-denní putování.

Oproti loňskému hektickému odjezdu do Turecka jsme si letošní cestu museli rozmyslet hodně dopředu, především kvůli včasné koupi letenek. I tak jsme nejvýhodnější jarní vlnu propásli. Když už jsme se konečně rozhoupali a zarezervovali letenky přes GTS od společností ČSA+Eva Air (za 46 000 Kč, zpáteční letenky pro oba), registrace bohužel nebyla kvůli nějaké technické chybě zaevidována, a tak jsme se o dva dny později vydali do GTS osobně. Všechny letenky totiž mezitím zdražily přes 50 000 Kč. Jelikož je to v podstatě naše letecká premiéra (Petíkova úplně a já jsem před mnoha lety letěla s rodiči, ale zařizování šlo samozřejmě naprosto mimo mě), byl odlet z Prahy podmínkou – ať aspoň z tý Prahy odletíme správným letadlem:-) V GTS jsme měli štěstí a obsluhovala nás jedna ze šikovnějších slečen – chvíli hledala v databázích, až najednou vytáhla notýsek a předložila nám nabídku, která se neodmítá – obě letenky dohromady za 37 000Kč. Neváhali jsme moc ani nad tím, že se jedná o ukrajinskou společnost Aerosvit a přestupovat budeme v Kyjevě. Naopak díky tomu celá cesta Praha-Kyjev-Bangkok trvá jen 13 hodin, narozdíl od západoevropských společností a přestupů, kde je běžných třeba i 18 hodin. Myslím ale, že po několika 36-hodinových cestách Praha-Istanbul v bulharských autobusech, pro nás bude tohle brnkačka:-) Cca 14 dní před odletem jsem se opět stavila v GTS, raději se ještě jednou informovat o způsobu rezervace a check-inu a i když zacheckovat se musíme až před odletem, tak místa šla zarezervovat, a to jak na cesty tam, tak už i nazpět. Po důkladném prozkoumání plánků letadel jsem se pokusila zarezervovat místa mimo křídla, pro naše letadla jsem našla, že by to měla být tato:
Praha-Kyjev – Boeing 737-500 – místa do řady 6 a od řady 18
Kyjev-Bangkok a zpět – Boeing 767-300ER – místa do řady 14 a od řady 29
Kyjev-Praha – Boeing 737-300 – místa od řady 17 (před křídlem je všude business třída)
Tak uvidíme, jak to dopadne:-)

Když jsme postupně svému okolí oznamovali, kam že se to chystáme, automatická reakce snad všech byla: „A máte očkování?“ Máme, ale žádné nové – již z dřívějších let jsme nakaženi mrtvými viry žloutenky A+B a tyfu, částečně jsme letos zvažovali vzteklinu a choleru (ústní očkování, žádná fuj injekce, a podle paní doktorek z centra cestovní medicíny příznivě působí i na cestovatelský průjem), ale nakonec jsme nic nového nepřidávali. Pokusíme se dodržovat doporučovaná pravidla jako dlouhé oděvy a repelenty. Lékárnička je opět jednou z největších a nejtěžších položek v mém batohu.

Do Thajska, kde se prý dá vše levně pořídit - ubytování, jídlo, oblečení, navíc s váhovým limitem a dalšími omezeními do letadla, jsme se rozhodli jet vážně nalehko. Pořídili jsme za tímto účelem nové batůžky (Pinguin Activent 53 za 1700 Kč původně, v obchodu Hanibal jsme s klubovou kartou dostali 10%-ní slevu), rozumně velké a hlavně oproti našim expedičním deuterům lehoučké. Petík přidal ještě spacáček stejné značky (typ Tramp) a od stejného prodejce (takže taky sleva, původní cena 830 Kč). Celkově jsme v Hanibalovi nechali (se slevou) 3891 Kč.
Dále se nám nechtělo tahat skoro měsíc s velkýma goráčema (i když toho na trekách džunglí možná budeme litovat) a Petíkovy jsou už stejně v nepříliš nositelném stavu, takže jsme ještě podnikli nájezd na Hudáč a odnesli si nízké goráče La Sportiva Orion (jedny 2 290 Kč před slevou, pro nás na kartu 10% dolů). Stejné. Jako batohy, i když ty se liší aspoň barvou:-) Botky už 14 dní rozšlapáváme, tak snad to v nich nějak odchodíme.

Co se týká peněz, tak na bathy se nám bohužel v Čechách směnit nepodaří, jedeme přes dolary, s několika eury, zbylými z Ukrajiny, jako pojistkou. Jak byl kurz celé léto brutálně nízko, tak jsme to zase prošvihli (to je ta naše věčná váhavost) a teď už se zase postupně dostává ke 20 Kč. Část peněz už máme vyměněných z léta za dobrý kurz, část teď bude za horší, průměr potom budete moci najít v sekci Ceny v Thajsku. Měnit budeme pravděpodobně v našem oblíbeném Camfexgroupu (doufám, že tam se žádné špinavé peníze neperou, narozdíl od sousední a nedávno zavřené směnárny na Národní třídě).

Jak už to tak před každým odjezdem bývá, na poslední chvíli začaly vystupovat na povrch dlouhodobě skryté zdravotní problémy a nenadálé a v krátkém horizontu téměř neřešitelné problémy (prasklá platební karta), přípravy, balení, nakupování a zařizování nám vnesly do posledních týdnů života totální chaos, ale věřím, že vše zdárně dotáhneme a až bude náš boeing 737 rolovat po ruzyňské dráze, tak se tomu jenom usmějeme…