slon Příjezd a pobyt na Ko Pha Yam
...aneb jak to vypadá na malém thajském ostrově na začátku sezóny
Odesláno: 25.11.2008, 13:20:59 | Napsal(a): Anča | Místo: Praha
Počasí v Thajsku
U této kapitoly nelze než se zmínit o počasí v Thajsku. Nebudu to brát moc do podrobna, protože je to složité a já bych se do toho nerada zamotala a podala mylné informace. Každopádně faktem zůstává, že výrazným faktorem ovlivňující thajské počasí jsou monzuny. Díky nim má sever a střed země 3 roční období (horké a vlhké období – březen až květen, období dešťů – květen až říjen, chladné a suché období – čím více na jih, tím je kratší, od rozmezí listopad-květen(Chiang Mai), po březen-duben(jižní poloostrov)) a jih dvě (teplé a deště). No a abychom to měli ještě trochu složitější, tak jih země ovlivňují dva různé monzuny (pasáty) – jihozápadní na andamanském pobřeží a severovýchodní v Thajském zálivu, kam přináší nejvíce srážek v listopadu, přestože období dešťů se udává obecně od května do října.
My jsme si proto pobyt u moře naplánovali až na poslední týden, tedy polovinu listopadu, a sice na andamanském pobřeží. Bohužel, i podle slov místních, se letos to období dešťů nějak protáhlo, normálně už tu svítí sluníčko, zatímco my jsme seděli v chatce a čekali, až bude jenom mrholit, abychom se aspoň chvíli vykoupali nebo prošli po okolí:-)
Při procházce po pláži
Vstáváme brzy, balíme a vyrážíme hledat odvoz do přístavu. Ulice vypadá ve dne úplně jinak, všude jsou otevřené stánky a obchůdky, že se skoro ani na chodník nevejdeme:) Kousek nad hotelem je tržiště a před ním parkovalo hodně songthaewů. Jakmile nás viděli místňáci, začali nás lifrovat do nejbližšího vozidla, že to prý jede do přístavu. Projeli jsme sice předtím půlku města, ale k přístavu nás opravdu odvezli, za směšných 30B (dohromady). Hned nás všichni posílali k barmské hranici, protože se zde dělají „vízové přechody“ (překročení hranic do Barmy a zpět, aby se tím prodloužila platnost víza), ale my všem vysvětlili, že chceme do přístavu a i tam nám byla cesta ihned ukázána. Vydali jsme se do úzké uličky a za každým rohem už už čekali přístav, ale museli jsme si ještě chvíli počkat, z hlavní ulice je to tak nejmíň půl kilometru. Celou dobu jsme procházeli jakousi rybářskou čtvrtí, všude kádě, rybáři, pruty, jenom ryby zatím žádné, ty budou až večer:-)
Přístaviště je takové docela malé, člověk by to skoro přehlédl, nebýt čekajících batůžkářů. Jezdí se odsud na Ko Chang a obydlenější Ko Pha Yam. Koupili jsme si „plavenku“ na pomalou loď za 150B/os., rychlá stojí 350B. Naše jela v 9:30, tak jsme se v klidu nasnídali a zkoumali reklamní plakáty na různé komplexy bungalovů na ostrově. Rozhodli jsme se, že zkusíme Bamboo bungalows, které jsou sice nejprofláklejší, ale nabídka vypadala nejzajímavěji. Taky jsme si řekli, že dovolená se pomalu přehoupává do druhé půli, a tak si můžem u móře trochu užívat:-) Kolem 8 jsme se pomalu začali naloďovat, našli jsme si místečka na horní palubě, abychom hezky viděli na cestu. Plavba trvala asi tři hodinky a bylo pořád na co koukat, dojem ale kazily mraky plazící se z pobřežních hor nad moře a ostrovy. Čekali jsme, že budeme stavět na Ko Chang, ale nic takového se nekonalo a byli jsme tím pádem trochu překvapení, když jsme konečně přistáli u docela pěkné pláže a všichni se jali vystupovat. Po optání jsme tedy vystoupili taky a nechali se hned odchytit od slečny z Bamboo bungalows. Respektive to jsme si mysleli, za chvilku se ale ukázalo, že je to prostě taxikářka, respektive mototaxikářka, a ještě s dalším chlapíkem na druhé motorce nás odvezli 7km na druhou stranu ostrova. Nechápala jsem, jak nás hodlají s batohy naložit, ale šlo to – dali si je před sebe dopředu, nás posadili za sebe a valili jsme. Docela jsem byla ráda, že jsem si jízdu na motorce vyzkoušela už předtím. Jela jsem s tím chlapem (dědulou) a musím teda říct, že na mě bral hodně ohledy a byl dobrý řidič, nevymetal žádné díry, kde byl skok, tak zpomalil, zatáčel plynule. Taky si ale za odvoz řekli 70B pro každého. Přišlo mi to docela hodně, ale holt jsme v turistické zóně (a navíc je to 35Kč:-).
Vydali jsme se na recepci komplexu a po chvíli vyjednávání, získávání informací a prohlídky různých bungalovů jsme bydleli v tom nejluxusnějším:-) Stál sice 1000B na noc, ale byl moc hezký (viz foto) a zděný, takže jsem se nebála, že je plný hmyzu a až přijde bouřka, tak odplavem. Navíc ostatní dva druhy byly stylové, opravdu bambusové chatky, ale vybavení nic moc a cena vůči němu docela vysoká (600 nebo 400B). Také nám bylo slíbeno, že je možné platit kartou, takže by to mělo být úplně bez problémů. Slečna na recepci byla typ „surfařka“, strašná pohodářka.
Zabydleli jsme se a vyrazili rovnou vyzkoušet moře. Byl zrovna odliv a voda děsně daleko, dobrých 50 metrů. Všude jemňoučký písek, ale do bílé měl daleko, stejně jako moře do tyrkysové. Naopak bylo dost špinavé, zřejmě od stále přetrvávajících bouřek. Docela se vlnilo, ale tak, že jsem tam (skoro) bez obav vlezla, a to jsem po loňském zážitku v alanyjských vlnách docela vycukaná. Chvíli jsme se tam cachtali a pozorovali, jak několik dalších hostů jezdí na mořských kajakách, které jsme měli volně k použití. Po chvíli nám otrnulo a rozhodli jsme se to taky zkusit, teda hlavně Petík, ale mě k tomu potom taky přesvědčil. Jemu šlo vození se na vlnách pěkně, já jsem byla každou chvíli pod vodou a neustále jsem si mlátila hlavu o loď nebo o pádlo, ale byla to sranda. Po pár pokusech už mi to šlo taky líp a naučila jsem se dokonce jet na vlně po boku, což ostatní většinou smetlo:-) Dováděli jsme takhle dokud nás nebolely ruce z neustálého pádlování proti vlnám (muselo se vždycky dopádlovat na „bod zlomu“ vlny, po které se pak svezlo ke břehu), tím to ale nekončilo. Kajaky se musely vrátit prázdné a osprchované sladkou vodou, především se ale musely k té vodě a ke stojanu dotáhnout a to byla pěkná dálka. Mákli jsme si slušně a ještě nás zastihla přeháňka.
Když jsme všechno zvládli, dali jsme si sprchu v mušličkami vykládané koupelně pod širým nebem:-), a pak vyrazili na obchůzku. Asi 5 minut chůze od našeho komplexu bylo několik dalších a taky malé obchůdky, ale s hóóódně omezeným sortimentem a ostrovní přirážkou. Myslím, že tady poprvé jsme se setkali s cedulí upozorňující, že se nacházíme v rizikové oblasti tsunami, což mě trochu znervózňovalo. Nad hlavami nám neustále kroužili nějací dravci, a když jsem na ně chvíli civěla, uviděla jsem jasně bílé hlavy a krky mořských orlů. Byli nádherní a viděli jsme je ještě na dalších místech, bohužel vyfotit moc nešli (buď byli moc vysoko, nebo moc rychlí:-) Vybetonovanou cestičkou jsme se vrátili na pláž, k sousedním bungalovům. Tady ale ještě opravdu nezačala sezona, řekla bych, že tam bylo zavřeno. Kolem se pohybovalo jenom několik lidí a všichni vypadali, že jsou spíš na procházce. Po pláži jsme se vrátili k nám a zjistili, že nejde elektřina, což nás trochu zaskočilo, nicméně na dotaz nám bylo vysvětleno, že tu není 24-hodinový přísun (respektive jde jenom na recepci a jejich počítač s internetem, do bungalovů ne) a musíme si počkat. Dali jsme si tedy mezitím večeři. Ceny tu byly trošku jiné, než na jaké jsme byli zvyklí, ale opět je stačilo přepočítat na koruny a zase si člověk připadal jako bůh:-) Dali jsme si rýži s mořskými plody, tuším, a hlavně výborný shake, který jsme ostatně popíjeli už i před koupáním. Dělají tu fakt výborný, dokonce i mangový, tak si užíváme.
Večer jsme zasedli k internetu a já k zápiskům, dokud nám nevypli proud. Nějak jsme se s tím smířili, ale zrovna na noc je to docela blbý, když člověk nemůže spát vedrem pod nefunkčním větrákem a na záchodě si musí svítit baterkou:-) O to je pak překvapenější, když se ve světle baterky začne něco hýbat! Na záchodové míse nám seděla žabka kuňkalka (asi nějaká rosnička, ale v tropické fauně se moc nevyznám). Nevím, jestli to k nám vzala trubkama, nebo spadla odněkud ze stromu, každopádně byla tam:-) Tak jsme si jí vyfotili, koupelnu zavřeli a žabku tam nechali přenocovat. Ráno už jsme jí nikde neviděli, tak asi někam odhopkala.


Moc pěkně jsme si dnešek (pondělí 10.11.) naplánovali, že si uděláme 7km výlet do vesnice u přístavu, tam si půjčíme motorku, projedem se po ostrově, vykoupeme se, zašnorchlujem si….. Nic z toho se ale nekonalo, neboť od rána pršelo. Chvíli víc, chvíli míň, vždycky, když jsme se už už rozhoupali k nějakému balení aspoň na menší výlet, tak se rozpršelo víc:-( Věnovali jsme tedy den odpočinku, přečtení většiny článků v Epoše a 21. století, které nám ještě chyběly, a hlavně aktualizaci stránek. Odpoledne, když byla chvíle jen drobného mrholení, jsme stejně jako spousta dalších turistů skočili do plavek a šli se aspoň na chvíli skoupnout. Pak zase sprcha mezi mušličkama v naší chatce, tentokrát jí ale pomáhaly i mraky zeshora.
Odpo jsme si skočili na papání, zatím jenom rýže se seafoodem (nebo možná s kuřecím) a já začala objevovat taje thajských omáček. Petík si je leje na všechno jídlo v litrech, já jsem zatím neriskovala nic a vždycky jsem se dobře najedla. Teď jsem objevila jednu, takovou zářivě oranžovou, která je sladkopálivá a v rozumném množství skvěle ochucuje hlavně rýži. Od této chvíle jsem si jí taky dávala téměř na všechno:-)
Večer, když déšť zase na chvíli polevil a proud nešel, jsme se vydali na další krátkou procházku po pláži. No…byl to hlavně sběr mušliček, protože tomu prostě nešlo odolat:-) Dokonce jsme tu našli několik úlomků korálů. Všude bylo hrozně mrtvo, ale možná, že to tak je lepší, než hlava na hlavě v sezoně. No, došli jsme na konec pláže, do takové hezké zátočinky, na břehu nějaká vyvržená bárka, trochu to tu dělalo dojem, že tsunami se tu prohnala předevčírem:-( Postupně začalo krápat, pak pršet a než jsme se vrátili do bungalovu, byli jsme promočení na kost. Naštěstí už šla elektřina, tak jsme si na převlíkání i posvítili a vypravili se na večeři. Smaženou rýži tu mají dobrou, tak jsme se rozhodli vyzkoušet něco dalšího. Já jsem si dala sladkokyselé kuřecí (no výýýborné, to se s tím českým-čínským nedá vůbec srovnávat) a Petík chtěl rybu v chilli, ale ryba nebyla, tak skončil taky u kuřecího. No pošmákli jsme si, jak jinak a samozřejmě to zapili shaky;-)
Večer jsme si pak sedli nad průvodce a internet a snažili jsme se najít nějaké místo na jihu Thajska, kde by bylo pravděpodobnější hezké počasí a kam bychom se mohli přemístit. Rozhodli jsme se, že jelikož už se nám čas krátí, tak tu není na co čekat a pokud by se to ráno tvářilo na další takový den jako dneska, tak se radši sbalíme a zkusíme to zase jinde. Přesně mezi vahami konečného rozhodnutí jsme i zůstali a šli spát.
Jo, ještě jsem zapomněla zmínit, že rosnička se večer zase ukázala, tak nevím, jestli byla přes den jenom někde schovaná, nebo se jí opravdu povedlo dostat pryč a zase přišla:-) Tentokrát z mísy překvapila Petíka.

Vytisknuto ze stránek thajsko08.cancak.net 29.09.2020, 15:37:43 . Všechna práva vyhrazena
Tento článek byl celkem přečten: 3504x
Tiskni Tisk zápisku
Počet komentářů: 20   vypsat vše | napsat nový
© 2008 glumik | XHTML 1.0 Strict | CSS 2.0 | Stránky jsou optimalizovány pro rozlišení větší jak 1000px