Vstáváme celkem brzy, protože máme v plánu se podívat na chrám Doi Suthep, který se nalézá na kopci nad městem. Slečna, která nás včera ubytovávala, nám poradí a na mapě ukáže, že si máme vzít nejdříve songthaew k zoologické (prý za 20B) a teprve odtamtud jezdí další minibusy k Doi Suthep, ovšem za pěkný balík (myslím, že 100B, nebo možná ještě víc). No, řekli jsme si, že pojedem a uvidíme. Ovšem zapomněli jsme si sebou vzít dost peněz, což ovlivnilo celý dnešní program.
K ZOO jsme se nechali taky jednou odvézt tuk-tukem. Řekl si za oba 50, což už nebyl takový rozdíl a byli jsme tam za chvilku, přestože je to úplně na kraji města a člověk se musí chvíli proplétat uličkami kolem centrálního okruhu. U ZOO nastal právě ten problém s penězi, protože jsme zjistili, že nám to nějak nevychází na cestu tam a zpět a ještě vstup, tak jsme se rozhodli pro náhradní variantu – podívat se do thajské zoologické zahrady a zejména na její největší atrakci – pandy velké. Zaplatili jsme každý 100B za vstup do ZOO a těšili se, co všechno uvidíme, také proto, že chiang-maiská ZOO se údajně soustředí hlavně na tvory skutečně přirozeně žijící v tomto regionu. Nevím, jestli to tak opravdu bylo, každopádně v ZOO jsme se podívali na slona, žirafy, pštrosy, mravenečníka, kapybary, super bylo několik velkých klecí s opicema vedle sebe – většinou to byly různé druhy gibonů a třeba oproti pražským opičkám všichni ohromně akční:-) Kromě gibonů tu mají i ospalé orangutany (v samostatném výběhu) a malé, roztomilé opičky, které nevím, jak se česky jmenujou, ale překlad anglického názvu je Veverčí opice (Squirrel monkey:-). Za chvíli přišla banda nějakých šikmookých a začali opicím rozdávat chipsy a měli z toho hroznou legraci:-( Po opičkách jsme viděli ještě papoušky, plameňáky, lachtaní představení, taky místního medvěda, a spoustu dalšího. Po celé ZOO se dá jezdit „monorailem“, takovou jako visutou tramvajkou, ale na tu jsme nešli (vstupenka s jízdenkou stojí 200B, samostatná jízdenka 150B). Malý kousek „historickým parkem“ (modely dinosaurů, pravěkých lidí i zvířat) se dá projet taky vozíky po dráze, a sice za 30B. Největší atrakcí ZOO jsou ale dvě pandy velké, sameček a samička, na které se také platí samostatný vstup 100B. Ty už jsme si ujít nenechali. Byly naprosto perfektní, seděly každá na svém „stanovišti“ a baštily bambusové listí dokud jim stačilo. Když došlo, pustily se do chutných dřívek. No a když snědly i dřívka, přesunuly se hooodně volným krokem na další místečko, kde se pohodlně rozvalily a žraly další várku bambusu:-) Asi po půlhodině, co jsme je pozorovali při obědě, toho měly najednou dost, zničehonic se zastavily, jakoby si teprve teď všimly, že se kolem nich děje taky něco jiného, než že přibývají hromady ohlodaných větví bambusu, přestaly přežvykovat, rozhlédly se unaveně kolem a vláčným krokem vyšplhaly na tlusté větve, kde se rozvalily k odpolední siestě. No prostě úžasní tvorové s ještě úžasnějším životem:-) Zblízka vypadají fakt jako velcí plyšáci. Škoda jen, že jsou tak ohrožené.
Jinak chiang-maiská ZOO bude podle mě zajímavější za pár let, protože asi tak dvě třetiny jí byly v rekonstrukci, všude se něco přestavovalo, opravovalo, vyrábělo, budovalo. Hodně zvířat je nyní na dvou místech, a o směrovkách jsme usoudili, že ukazují do budoucna (nebo možná do minulosti), protože většinou tam, kde ukazovaly nějaké zvířátko, nic nebylo:-).
Odpoledne jsme se uťapaní nechali odvézt songthaewem zpět do centra (první tuk-tukář před ZOO si řekl 150B za jednoho a hrozně se divil našemu záchvatu smíchu), tentokrát dohromady za 60B, což bylo oproti tuk-tuku za 50 sem divné, ale zas to nebyl tak strašný rozdíl. Na pokoji chvíli tuhneme, nějak nás to celodenní popocházení po zahradě dostalo:-)
Navečer se vydáváme nejprve do směnárny a zabookovat na zítra trek. Rozhodli jsme se pro ten, co jsme viděli, obzvlášť, když by mělo údajně jít platit kartou. Bylo to trošku delší domlouvání se sestrou včerejšího nahaněče (on nahání, ona kasíruje:-), ale díky tomu, že tam ze začátku nebyl, nás výlet stál každého jen 1200B místo 1600, o kterých mluvil včera. Byli jsme pořád nějak na pochybách, no prostě Petíkova věčná nedůvěřivost se opět projevila naplno, tak jsme se pořád na něco vyptávali a teprve asi po půl hodině jsme se domluvili. Platit kartou ale nešlo, údajně měli rozbitý terminál (nebude to poprvé, co se s tím setkáme, bohužel to většinou udělá trochu díru do rozpočtu).
Teprve po tomto náročném jednání jsme se otočili a zamířili na night market. Tentokrát se nám podařio objevit super stravovnu – velikánskou jídelnu se spoustou stolů a v řadě vedle sebe různí prodejci různých jídel, často vystavených na ukázku i s cenou, což je pro nás naprosto ideální. Dali jsme si oba nějaké směsi masa a zeleniny s rýží, myslím po 40B. Na dojedení jsme si ještě naložili porci sushi (větší měli za 10, menší za 5B). Jediné hloupé je, že se tu zase jede přes stravenkový systém – u slečny na jednom konci stravovny si člověk vymění peníze za „stravenky“ a jídlo potom už může platit jen jimi. Každopádně super ceny za rozumné porce (i pro Evropana:-)
Prima den jsme završili prima jídlem a teď už jdeme balit na zítra, mají nás vyzvednout z hotelu mezi 8 a 8:30.

---

Vytisknuto ze stránek thajsko08.cancak.net 27.07.2024, 10:33:23 . Všechna práva vyhrazena